Základní škola Třešť - představení autorů

To vůbec není špatný nápad, my jsme se také všichni vyfotili, ale čekali jsme se zveřejněním fotografií, až každý najde něco o látce, kterou jsme krystalizovali. Takže jsme se sešli teď po prázdninách, koukli, co dělají krystaly a každý přispěl něčím "objeveným". Tak tohle jsme my a tohle jsme našli na internetu:

Pavel a Radek - oba jsme z osmičky - ze začátku se nám zdálo, že máme jenom smůlu, protože krystaly cukru ne a ne vznikat. Ale teď po prázdninách jsme se konečně dočkali - první krystalky cukru se konečně v našem v roztoku objevily. Je to teda jasné - i cukr krystalizuje a má právo se nazývat třeba cukr krystal.
A co říct o cukru? Ve Wikipedii jsem objevili hned několik druhů cukru - hnědý se zbytky melasy, invertní, který se používá do nápojů nebo cukrovinek, javorový sirup z Kanady, kostkový cukr, cukr mletý a také třeba homolový. Nezapomněli jsme ani na třtinový cukr, ale musíme přiznat, že nám ho připomněli žáci z Holic.

Katka a Kristýna (obě jsme také z osmičky) a vrhly jsme se na sůl - tedy na chlorid sodný, protože solí, jak se učíme v chemii, je přece moc druhů. Naše krystaly se vydařily, i když nedorostly do takové velikosti, jako ostatním.
S objevováním něčeho nového o soli jsme to neměly tak snadné jako ostatní, o soli přece ví každý všechno, alespoň jsme si to ze začátku myslely . . .
Nakonec jsem přece jen našly něco aspoň trochu nového - tři způsoby těžby - hornický, pomocí solanky a z mořské vody. A zaujalo nás také to, že dospělý člověk za rok sní v potravě kolem 7 kg soli.

Petra (je z osmičky) a Katka (z devítky), ale to vůbec nevadilo, spolupráce nám šla od ruky. Dostaly jsme ke krystalizaci síran hořečnatý a povedly se nám moc pěkné krystaly. Ze začátku vypadaly jako průsvitné ostré jehličky, ale postupně narůstaly, až nás ta rychlost překvapila.
Při zkoumání na internetu Katka objevila, že síran hořečnatý je součástí vřídelní soli např. v anglickém městě Epsomu a odtud je i jeho další název epsomská sůl. A Petru zaujalo, že tuto látku najde i v našich minerálních vodách jako je Šaratice nebo Zaječická minerální voda a že má projímavé účinky.

Vojta a Lucka s chemií také teprve letos začínají (jsou teprve v osmičce), ale do týmu jsme zapadli bez problémů, i když zrovna modrá skalice, kterou jsme měly za úkol rozpustit a připravit ke krystalizaci nám dělala samé naschvály. Při filtraci připraveného roztoku se kádinka rozhodla, že praskne a tak jsme zachránili jenom část ze své práce. Ale nakonec se i některé z našich krystalů použily jako zárodečné , takže se potvrdilo, že nic není nikdy ztraceno, jak nám pořád opakovali zkušenější deváťáci.
A co nás zaujalo? Lucka objevila, že když modrou skalici zbavíme krystalické vody, tak se z ní stane bílý prášek a Vojta našel, že se modrá skalice používá při barvení kůží, impregnaci dřeva a také jako prostřededkproti plísni u vinné révy.


Ondra, Petr a Jirka (všichni tři z devítky) se postarali o jeden z roztoků modré skalice. Nedělali jsme to poprvé, s krystalizací modré skalice jsme se setkali již vloni, takže jsme mohli své zkušenosti zúročit. O modré skalici jsme toho věděli už poměrně dost, takže jsme se snažili objevit něco nového, co se ve škole neučí. A také jsme si připomenuli to, co se nám podařilo zapomenout. Třeba, že modrá skalice je triviální název a že její pravý název je pentahydrát síranu měďnatého už pro nás novinka nebyla, ale teprve teď jsme našli, že se jí dříve říkalo modrý vitriol. Došlo nám, proč musíme s chemikáliemi pracovat pouze v gumových rukavicích, když Petr zjistil, že je tato látka při požití toxická a při styku s pokožkou dráždivá a je nutné si důkladně umýt ruce vodou a mýdlem při každém znečištění touto látkou. A Odra našel, že se modrá skalice zbavená vody už není modrá, ale bílá a že se dá využívat jako látka k důkazu přítomnosti vzdušné vlhkosti - v přítomnosti vody totiž opět zmodrá.


Lukáš a Jakub ("staří" borci z devítky) - také jsme pracovali v rukavicích, protože jsme dostali na starost síran nikelnatý. O této látce jsme se v chemii neučili a tak jsme propátrali internet, abychom o ní něco zjistili.

Nejvíc nás zaujalo, že za běžné teploty krystalizuje jako heptahydrát síranu nikelnatého v smaragdově zelených krystalech a označuje se jako nikelnatá skalice. Také jsme vypátrali, že v přírodě se vyskytuje jako nerost, který se jmenuje morenosit. Krystaly se nám moc podařily, protože jsme poctivě chodili každý den o přestávce krystaly ošetřovat a čistit a doplňovali jsme roztok, aby nezůstaly na suchu. Když byl čas, starali jsme se i o krystaly ostatních.